Krojcberg
Neděle, probouzím se a koukám ven, ráno jako malované. Slunce praží tak akorát a včerejší fičák a přeháňky snad už nebudou. Včera to teda moc nevypadalo, ale předseda říkal, že počasí je objednané a měl pravdu, takže ideální den na lezení. Podle plánu se vyráží směr Křížový vrch (Kreutzberg) nad Litoměřicemi. Doufám, že účast bude hojná jako při minulé akci. V plánu opět buřty, to je docela tahák :-). Syn je bohužel nemocný a tak si buřty a protažení na skalách neužije. Díky tomu ale můžu jet s Ivanem, který bere celou rodinu i se zraněnou dcerou. Při plnění hasičských povinností to dopadlo tak, že skončila se sádrou na noze. Ale i na tuto nepříjemnost byli připraveni a klasická kárka z trubek, kde místo pletiva jsou dřevěné desky, posloužila po vystlání velice dobře.
Sraz na louce pod Křížovým vrchem je okolo 10h, uvidíme kolik nás bude. Na místě jsme trochu se zpožděním, ale nevadí, stejně ještě nikdo nedorazil. Čekáme teda pár minut a za chvíli jsou tu další vlaštovky. A hned nejpočetnější HO rodina, dalších 5 členů. S naší plnou dodávkou je to celkem 11 členů...slušná účast. Čekáme ještě pár minut, ale asi už nikdo nedorazí, tak mažeme ke skalám. Kárka s dvanáctiletou slečnou funguje, až na jeden horší úsek, docela solidně. Táta se synem se poctivě střídají při tlačení a tahání, je to dřina, ale co by pro milovanou dceru a sestru neudělali :-). Poslední prudký úsek přímo pod skály ale musí po svých, a za pomoci berlí a občasné pomoci na zádech, to dotáhla do úspěšného konce.
Tak jsme pod skalami, zakládáme malý basecamp, natahuje se hamaka a děti už koukají kde a jak udělat oheň na buřty. Lezení chtivý ale pokukují co se poleze. Oblast Křížový vrch je ideální pro takové to jarní rozlézání. Kratší cesty téměř všech obtížností, cesta vedle cesty, lehčí cesty pro děti, těžší pro náročnější, prostě klettergarten jak má být. Paráda na celodenní řádění ve skalách. Dokonce i stín se dá najít a nemusí se vše drtit na slunci. Lezeme teda podle chuti a sil, někdo tahá to, někdo ono. Děti si užívají krátké lehčí cesty a i dospělí si přijdou na své dostatečným množstvím cest za 4-5 a více.
Po pár výstupech se konečně rozdělá dětmi očekávaný oheň a pečou se buřty. Kdo chce tak si dá i jiné občerstvení a pak se opět jde na lezení. Někdo leze, někdo se natáhne do hamaky...prostě pohoda. Po pár cestách už jsme docela utahaní a tak se pomalu balíme domů. Ještě dostat zpět dolů do kárky slečnu se sádrou a jede se k autu. Cesta dolů s kárkou je o poznání lepší a tak jsme u auta cobydup. U auta ještě nadhození nadcházejících plánů a jede se domů.
KRÁSNÝ DEN VE SKALÁCH, díky všem za účast.